Faustino se narodil ve španělské Valencii 4. srpna v roce 1946. Od 6 let až do své smrti studoval na „Colegio Nuestra Señora del Pilar“ (Škola Naší Paní na Sloupu). Zemřel 3. března 1963 na Hodgkinovu nemoc, což je nádorové onemocnění, které současná medicína léčí s vysokou úspěšností.


Vedl velmi jednoduchý život, typický pro mladého člověka jeho věku. Byl to radostný a milý sportovní nadšenec. Ze všech sportů měl nejraději fotbal, proto fandil místnímu fotbalovému týmu - Valencii C.F. Rád sledoval filmy a četl novely. Také miloval kempování a všechny dobré věci, které s tím souvisely. Ale Marii a Krista miloval mnohem více. Byl vždy ochotný sloužit a pomáhat druhým, dokonce i tehdy, kdy to znamenalo obětovat něco svého. To, co na něm jeho vrstevníci obdivovali, byla jeho věrnost v každém trápení, železná vůle, vášnivá láska pro Krista a synovská láska k Panně Marii. Jednoho dne se rozhodl usilovat o dokonalost.

 

Od roku 1960 cítil silné volání Pána. Jeho veliké přání bylo zasvětit svůj život spáse duší jako marianista, kněz, misionář v Latinské Americe. V roce 1961 podlomila jeho zdraví propukající Hodgkinova choroba, která mu zabránila dosáhnout těchto vytoužených cílů. On však přijal svůj úděl s naprostou přirozeností. A stejně jako do této chvíle poskytoval svým životem výjimečná svědectví ostatním lidem. V roce 1962 se stal členem Mariánské družiny. V roce 1963, po přijetí svátosti pomazání nemocných, uskutečnil definitivní zasvěcení. Předtím než zemřel, učinil slib starat se z nebe o povolání k zasvěcenému životu. Jeho původní přání sice zde na zemi nebylo naplněno, nicméně nyní je misionářem nebe.


V roce 2011 ho papež Benedikt XVI. prohlásil za ctihodného. Od roku 1986 probíhá proces jeho blahořečení. Jeho životopis, který sepsal v knize „Tal vez me hable Dios“ Jose Maria Salaverri (marianista a Faustinův učitel), byl přeložen do 8 jazyků a zaujal mnoho lidí, jak mladých, tak i těch starších.

 

Zde jsou některé výroky Faustina, z nichž si můžeme udělat ještě lepší obrázek o jeho osobnosti:


„Jsem velmi šťastný. Nevím, co se to se mnou děje. Cítím něco uvnitř mě. Takovou ohromnou lásku Toho, který vždy držel Svou ruku na mně, který mě nikdy nenechal padnout, dokonce ani jednou, do smrtelného hříchu. Nevím, co jsou problémy. Děkuji Ti, Kriste, za dávání tak krásných vnitřních pocitů. Jsem Ti za to velmi vděčný.“

„Je to úžasné myslet na to, že celý můj život bude ve službě Ježíši a Marii. Budu rybářem duší. Přemýšlel jsem o tom hodně, a rád bych vstoupil do Mariánské společnosti v Jižní Americe, kde je nedostatek pomoci ke spáse duší.“

„Jsem velice šťastný. Chci trpět pro Ježíše, který pro mě vytrpěl tak mnoho. Musím být svatý. Moje skutky musí dát svědectví lidem o Kristu.“

„Jsem připravený přijmout od Boha všechna ta malá trápení, která si přeje mi posílat. Jsou tak nedůležitá a já je přijímám s takovým potěšením jako radosti.“

 

Tolik o tomto veselém mladíkovi s Kristem v srdci. Pokud byste se o Faustinovi chtěli dozvědět více, Jose Maria Salaverri o něm napsal několik knih: například již zmiňovanou „Tal vez me hable Dios“ nebo „Era todo sonriso.“

 

Kdy žil: 1946-1963

Věk: 16 let

Čemu bychom se od něj mohli přiučit: radost ze života, odevzdanost Božímu plánu, láska k Ježíši a Panně Marii

Patron: -

Svatořečení: prozatím prohlášen za ctihodného roku 2011

Zajímavost: Magro znamená v překladu vyhublý

 

Zdroj:

http://espiritualidad.marianistas.org/faustino-perez-manglano/