Velký muž 4. století, Jan Zlatoústý, své přízvisko dostal právě pro své velké rétorické schopnosti. Ve svých promluvích a spisech vykládal Písmo svaté, prohluboval křesťanskou nauku a usiloval o obnovu křesťanského života. Je ekumenickým svatým, protože je uctíván vedle římskokatolické a řeckokatolické církve i v pravoslavné (13. 11.) a anglikánské církvi. 

Na jeho stále aktuální slova jsem narazila při listování v Katechismu katolické církve: 

 

zdroj: wikipedia.org

„Nemůžeš se modlit doma jako v kostele, kde je Boží lid shromážděn, kde se volání vznáší k Bohu jedním srdcem. Tam je něco víc, jednota smýšlení, souzvuk duší, svazek lásky, modlitby kněží.“

 

„Nezpůsobí to člověk, že se obětní dary stanou Kristovým tělem a krví, nýbrž sám Kristus, který byl za nás ukřižován. Kněz jako Kristův zástupce pronáší slova, ale jejich moc a milost jsou Boží. Toto je moje tělo, říká kněz a toto slovo proměňuje obětní dary.“

 

„Modlit se často a horlivě je možné i na tržišti nebo během procházky o samotě. Je to možné i ve vašem obchodu, ať už kupujete, nebo prodáváte, nebo také při vaření.“

 

„Pohleďte, jak nás Ježíš Kristus učí, abychom byli pokorní, tím, že nám ukazuje, že naše ctnost nezávisí jen na našem úsilí, nýbrž i na Boží milosti. Přikazuje každému věřícímu, který se modlí, aby to dělal univerzálně, to je za celý svět. Vždyť neříká ‘buď vůle tvá’ ve mně nebo ve vás, ‘nýbrž na zemi, na celé zemi’, aby ze země byl odstraněn blud, vládla na ní pravda, byla zničena neřest, znovu rozkvétala ctnost a nadále nebyl rozdíl mezi zemí a nebem.“

 

„Nic není tak cenné jako modlitba; ona totiž dělá možným to, co je nemožné, snadným, co je nesnadné. Není možné, aby upadl do hříchu člověk, který se modlí.“

 

@Liduškaš