Polský kněz svatý Maxmilián Maria Kolbe je známý především pro svou odvahu k oběti. V roce 1941 v Osvětimi nabídl svůj život za jiného spoluvězně. Zemřel v kobce smrti dne 14. srpna.
Méně se možná ví o jeho intenzivním vztahu k Marii. Pro ni chtěl získávávat duše, chtěl, aby se její život rozvíjel v každé duši, aby Neposkvrněná byla chválena, protože v ní je Bůh nesrovnatelně více oslaven než ve všech svých svatých. Proto založil Rytířstvo Neposkvrněné, v polském Niepokalanově vedl tiskový apoštolát, byl na misii v Japonsku, Pro Marii chtěl žít i zemřít.
Neposkvrněná – to je náš ideál
Přiblížit se k Ní, podobat se Jí, dovolit, aby Ona ovládla naše srdce i celou naši bytost, aby Ona žila a působila v nás a skrze nás, aby Ona milovala Boha naším srdcem, abychom Jí naleželi bezvýhradně- to je náš ideál
Otevřeně říkám, že se našemu ideálu nedá snadno rozumět, a ještě těžší je prozkoumat ho. Můžeme ho stále hlouběji a jasněji poznávat, ale nikdy nevyčerpáme jeho vznešenost.
Proč?Jde tady o Matku Boží. Máme sice pojem „Matka“, ale pojem „Bůh“obsahuje v sobě nekonečno, zatímco náš rozum má hranice. Proto nikdy nedokážeme obsáhnout pojem „Matka Boží“.
Kdo však neumí pokleknout a v pokorné modlitbě prosit o poznání, kdo je Maria, ať nečeká,že se o Ní dozví něco bližšího.
Z božského mateřství plynou milosti udělené nejblahoslavenější Panně Marii. Prvou z nich je právě Neposkvrněné Početí. Tato výsada Jí musí být velice milá, kdyžse sama nazvala v Lurdech:„Jsem Neposkvrněné Početí.“Tímto jménem, drahým jejímu srdci Jí chceme nazývat.
Dovol, abych Tě chválil, přesvatá Panno.
Dovol, abych Tě chválil, jak nejlépe dovedu.
Dovol, abych pro Tebe a jen pro Tebe žil, pracoval, trpěl, zmařil se a zemřel.
Dovol, abych k Tobě přivedl celý svět.
Dovol, abych se přičinil k ještě většímu, k co největšímu vyvýšení Tebe.
Dovol, abych Ti zjednal takovou slávu, jakou Ti ještě nikdo nezjednal.
Dovol, aby mne předháněli jiní v horlivosti o vyvýšení Tebe a já předháněl je, aby všlechetné soutěži vzrůstala Tvá sláva stále hlouběji, stále rychleji, stále mocněji, tak, jak po tom touží Ten, který Tě tak nevýslovně povznesl nad všechny bytosti.
V Tobě jediné byl Bůh nesrovnatelně víc oslaven než ve všech svých svatých.
Pro Tebe stvořil Bůh svět. Pro tebe povolal Bůh i mne k existenci, odkud mám to štěstí?
Dovol, abych Tě chválil, přesvatá Panno!
„Když svou malou lidskou vůli ztotožníme s vůlí Boha, získáme svatost.“
Sv. Maxmilián Maria Kolbe
(texty vybrány z materiálů Rytířstva Neposktvněné)
Komentáře
vzpomínám si, jak jsem si jako determinista vytvořil argument, že to co dělali sv. Kolbe a sv. Matka Tereza (hlavně její totálně vyčerpávající léta trvající činnost bez odměny uspokojení z dobrého skutku) nemají uspokojivé vysvětlení z hlediska evoluce ani výchovy, což nabouralo můj determinismus. Dnes už si nejsem tak jistý - ale proč bych se vzpíral tomu, co se podle determinismu pokud má pravdu stejně stát muselo a já jsem rád, že jsem i díky těmto dvěma svatým křesťanem:-)
ale dost legrace.
O sv. Kolbem se ještě málo ví, že je názorově ještě za Kuffou a Duka vedle něho vypadá jako neomarxista.
A teď řekněte - dokázal ten závěrečný hrdinský skutek navzdory tomu, nebo právě proto, co si myslel o hříchu a jak se díky tomu celý život cepoval...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.