Na 26. listopadu připadá, mimo jiné, památka.bl. Jakuba Alberiona (1884 - 1971), kterého si připomínají především Paulínky jako svého zakladatele. Italský kněz, kterému záleželo na tom, aby se evangelium dostalo ke všem lidem a k tomu se svými spolupracovníky používal sdělovací prostředky. Více informací o něm má na svém blogu paulínka @Neposeda. S jejím svolením je odtud převzat následující text bl. Jakuba - dvě adventní rozjímání. Zařiďte se, podle kterého chcete, hlavně ať Advent není promarněn.

(foto: společenství ŽMM)

Očista

Každý od Božího dítěte dostane tolik milostí, podle toho, jak se na Vánoce připravil. Příprava spočívá především ve vyprázdnění srdce od lidských vášní, od sebelásky, od tužeb a citů pozemských. Jestliže naše srdce bude od toho všeho vyprázdněno, jistě se v něm narodí Ježíš a v naší duše dojde k tomu, čemu se říká „mystický advent“. Je tedy nyní třeba činit to, co hlásal Jan Křtitel: Připravte cestu Pánu! Tuto přípravu čiňme s Marií, odevzdejme jí každé „vlákno“ našeho srdce, která ještě není zcela Ježíšovo, aby ona je očistila a nasměrovala k němu. … V životě často usilujeme o druhotné věci (v porovnání s tím, že chceme vstoupit do Nebe), toužíme být vidět, chceme uspokojit vlastní sebelásku, a ne Pána.  … Očisťme naše srdce během přípravy na tyto Vánoce. Někdo to dělá namáhavě, s pochybami, ale tak ne. Není třeba mnoha slov: při zpovědi ani v modlitbě. Stačí jen rozjímat nad Boží dobrotou, naší nedostatečností a „počít“ opravdovou bolest nad hříchy. … Připravme naše srdce k přijmutí Ježíše. Vyprázdněme ho od každé sebelásky a lidských vášní, objevujme naše nedostatečnosti a upřímně jich litujme. Učiňme ze srdce malé jesličky. Není to žlab a sláma, které se Ježíši nelíbí, ale vědomý hřích. Jestli máme málo odvahy, abychom se zbavili naší pýchy, umrtvovali sebelásku v pokořování a v apoštolátu (tedy všude tam, kde jako křesťané žijeme), obraťme se v důvěře k Marii. Ona byla první, kdo připravil první jesličky. Prosme ji, aby i v našem srdci připravila krásné jesle, kde by se Boží dítě cítilo dobře.
Tedy: zpytování svědomí, lítost nad hříchy, bez zbytečné lopotnosti, ale v pokoře a upřímnosti. Nemějte strach řezat, je-li třeba, a vykořenit z našeho srdce to, co je příliš lidské a pozemské. Tak se naplní slova proroka: Každá propast, ať je zasypána; a každý tvor uzří spasení Boží.

 

Novéna s modlitbou Anděl Páně

Kdo chce, ať se připraví na Vánoce jako Maria a spolu s Marií. S pokorou a vírou, že sami od sebe nemůžeme nic, ale s Bohem vše. Maria se na Vánoce připravovala po dobu devíti měsíců, my se připravme novénou. Po všech devět dní před Slavností Narození Páně se modlete Anděl Páně. Třikrát denně (ráno, v poledne a večer) si připomínejte tak největší den v dějinách lidstva. Modlete se s vírou. To bude vaše příprava na Vánoce!
V pokoře si uvědomte své hříchy, vyznejte je ve svátosti smíření. Proste o přímluvu Marii, aby vám pomohla. Přijímejte často eucharistii s vírou, že zde je Ježíš skutečně živý a že vás chce obdařit svou milostí. Vánoce, to není jen velká slavnost u nazdobeného betléma či stromku, ale je to Bůh mezi lidmi, „sláva Bohu a pokoj lidem“ (srov. Lk, 2,14), není to pouhá historická událost, ale duchovní zrození Ježíše v nás. Nezůstávejte jen u vnější slávy s předáváním dárků, obdivování jesliček v kostele a zpěvu vánočních písní. Ať vám jde o skutečné duchovní zrození Ježíše ve vás! Usilujme o to. Jak? Apoštol Pavel v Listu Galatským vysvětluje: „Živím vás jako matka děti“, to jest slovem Božím. Jako matka, tak já pracuji pro vás, „dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu“ (srov. Gal 4,19). Živte se Božím slovem a eucharistií.