V roce 2000 se v Římě konal XV. světový den mládeže. V jedné z homilií předložil papež Jan Pavel II. mladým svou osobní zkušenost víry, osobní svědectví:

(foto: http://saltandlighttv.org)

Vzpomínám si, jak jsem se v rodině již jako dítě naučil modlit k Bohu a důvěřovat mu. Vzpomínám na prostředí farnosti, zasvěcené sv. Stanislavu Kostkovi, v Debnikách v Krakově. Byla vedena otci salesiány, od nichž jsem dostal základní formaci křesťanského života. Nemohu pak zaponemout na zkušenost války a na roky práce v továrně. K definitivnímu uzrání mého kněžského povolání došlo v období druhé světové války během okupace Polska. Tragédie války dala procesu zrání mé životní volby zvláštní odstín. V této souvislosti se ve mně stále jasněji vynořovalo světlo: Pán chce, abych se stal knězem! S dojetím vzpomínám na onen moment svého života, kdy jsem ráno 1. listopadu roku 1946 přijal kněžské svěcení.

Moje vyznání se nese i mou nynější službou církvi. Když mi 16. října roku 1978 po volbě na Petrův stolec byla položena otázka: "Přijímáš?", odpověděl jsem:"Poslušen ve víře Krista, svého Pána, a s důvěrou v Matku Kristovu a Matku církve, přes všechny tak velké obtíže, přijímám."(Redemptor hominis, 2) Od té doby se snažím plnit svůj úkol, čerpaje každý den světlo a sílu z víry, která mne pojí s Kristem.

Avšak moje víra, stejně jako víra Petrova i každého z vás, není pouze mým dílem, mým přilnutím k pravdě Krista a církve. Víra je podstatně a především dílem Ducha svatého, darem jeho milosti. Pán dává mně, stejně tak jako vám, svého Ducha, který nám umožňuje říct "Věřím" a slouží pak také nám, abychom o něm svědčili v každém koutu země.

Drazí přátelé, proč jsem vám vlastně na počátku vašeho Jubilea nabídl toto osobní svědectví? Učinil jsem to, abych objasnil, že cesta víry vede vším, co prožíváme. Bůh působí v konkrétních a osobních událostech každého z nás: Slovo "učiněné tělem", aby přebývalo mezi námi, se nám představuje jejich prostřednictvím a někdy i způsoby opravdu tajemnými.

Drazí mladí, chlapci a děvčata, nedopusťte, aby čas, který vám Pán dává, uběhl tak, jako by všechno byla jen náhoda. Svatý Jan nám řekl, že každá věc byla učiněna v Kristu. Věřte v něho tedy pevně. On provází dějiny jednotlivců i celého lidstva. Kristus zajísté respektuje naši svobodu, ale ve všech radostných či hořkých událostech života nás nepřestává prosit o víru v něho, v jeho Slovo, v církev, v život věčný!

Nikdy si proto nemyslete, že jste v jeho očích neznámí jako nějaká čísla anonymního davu. Každý z vás je pro Krista cenný, je mu osobně znám a je jím něžně milován, i když si to třeba neuvědomujete.

 

zdroj: Kristus vás miluje
vydalo nakladatelství Paulínky