Patroni mladých: sv. Tarsicius

15. srpna slaví církev Slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Na tento den ovšem připadá i připomínka mladého mučedníka, který položil svůj život za Krista ukrytého v Eucharistii. Seznamte se se svatým Tarsiciem.

foto: www.liturgialatina.org/tarcisius

Tarsicius se narodil a žil v Římě v době nelítostného pronásledování křesťanů v 3. století, pravděpodobně za vlády císaře Valeriána.

Údajně prý přišel v dětství o oba rodiče. Ujal se ho strýc, který ho vychovával a předával víru v Římě, kde také Tarsicius chodil do školy. Možná i díky výchově jeho zbožného strýce, vzplanulo jeho srdce láskou k Ježíši, kterému chtěl oddaně sloužit.

Křesťané se v této době pronásledování scházeli tajně ke slavení mše svaté v katakombách. Každý den odtud chodíval jáhen do vězení s Eucharistií, aby duchovně posílil křesťany odsouzené na smrt. Později to však již nebylo možné, protože uvěznění byli pod přísnějším dohledem. Nevěděli, koho s Eucharistií poslat, protože nikdo z dospělých se k nim nemohl dostat, aniž by je někdo z vojáků nepoznal. V tom se přihlásil dvanáctiletý chlapec, Tarsicius, a odvážně prohlásil, že Eucharistii donese vězněným křesťanům. Od té chvíle se stal pravidelným návštěvníkem římských vězení.

Jednou, když opět nesl Eucharistii uvězněným křesťanům, ho na cestě zastavili jeho stejně staří kamarádi, kteří nebyli křesťané, ale znali Tarsicie jako milovníka her. Chtěli, aby se k nim přidal a hrál si s nimi. On odmítl. Dav chlapců zpozoroval, že něco ukrývá. Někdo z chlapců odhalil, že je křesťan. Skupina chlapců horlivě usilovala o to zjistit křesťanovo tajemství. Chlapci byli vzteky bez sebe, když viděli, že jim nechce vydat své tajemství. Tlačili se na Tarsicie a bili ho. Ten pod tíhou ran klesl k zemi. Napadlo ho, že by měl ochránit Pána Ježíše, když nedokáže ochránit sebe. Proto pevně svíral schránku s Eucharistií, kterou nosil na prsou a běsnícímu davu ji navzdory těžkým zraněním, která utrpěl, nevydal.

Naštěstí se zde objevil muž, který dav rozehnal. Bohužel zdravotní stav Tarsicie byl natolik vážný, že nebylo pochyb o tom, že brzy zemře. Z rukou jeho zachránce pak přijal Krista v Eucharistii a než Tarsicius vydechl naposledy, pověřil svého zachránce svým posláním – donést Eucharistii vězňům.

Ve 4. století o něm svatý papež Damas napsal báseň. Mluví o něm jako o chlapci-mučedníku Eucharistie. Přirovnává ho ke svatému Štěpánovi, který také raději trpěl násilnou smrtí v rukou davu, než by se vzdal „Svatého Těla“. Tarsiciův příběh se stal všeobecně známým, když kardinál Wiseman napsal novelu Fabiola, v které zdramatizoval Tarsiciův příběh. Velmi dojemně zde popisuje Tarsiciovu mučednickou smrt.

Tarscius, jeden z patronů ministrantů, je dáván za příklad mladistvé odvahy a oddanosti. Vzpomínkami na jeho odvahu se křesťané posilovali v chvílích utrpení, která snášeli pro svou víru.

Tarsiciův příběh nám ukazuje, že i pouhý chlapec se může stát světcem. Mládí není překážkou ke svatosti. Volání ke svatosti začíná již při křtu. Nemusíme čekat, až zestárneme, abychom sloužili Bohu a projevovali skutky lásky druhým. Mladí světci nám říkají hodně o svatosti, jejich příklad je zářnou ukázkou, jak bychom mohli dojít ke svatosti. Věnovali totiž své mladé životy Bohu.

Kdy žil: 3. století (okolo roku 260)

Věk: 12 let

Původ: Řím, Itálie

Čemu bychom se od něj měli přiučit: úcta k Eucharistii, odvaha, oddanost

Patron: ministrantů, akolytů, prvokomunikantů, dělníků

Svatořečení: -

Připomínka: 15. srpna

Zajímavost: Tarsicius nebyl oficiálně svatořečený žádným papežem. Byl prohlášen za svatého prvními křesťany. Je to první mučedník Eucharistie.

Zdroje:

http://www.answers.com/Q/What_Pope_canonized_St._Tarcisius_and_when_was_he_canonized?#slide=2

http://catholica.cz/?id=3732

http://www.ewtn.com/library/mary/tarcis.htm