Vypráví se ze života Jiřího Wolkera. Když byl nemocný, měl několik živých snů. A v jednom z nich se mu zdálo, jak šel jarní krajinou, po zimě velmi vyčerpanou. A jak tak šel, najednou míjel krásně rozkvetlý strom. Podíval se na něj a říká: „Jakže, ty, uprostřed bídy a studenosti, surovosti světa, jsi rozkvetl? A ten strom odpověděl lidskou řečí: „Jiří, někdo musí začít.”

A tahleta myšlenka „někdo musí začít” mě také provází a věřím, že bude provázet i vás.

Kdysi matka Tereza řekla nádhernou věc. Plodem ticha je modlitba, plodem modlitby je víra, plodem víry je láska, plodem lásky je služba, plodem služby je pokoj.

A tak tedy, začněme od toho ticha a končeme u toho pokoje. Bude se lépe žít.

 


Autor: P. Karel Jakub Berka
Myšlenka na den, radio Proglas
(foto: zeitfaenger.at, www.flickr.com,cc)