Ježíš se ujal slova a řekl: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.“



Je to velká křivda vůči Bohu a velká škoda vůči druhým, když představujeme Pána Boha jako přísného policajta, který dohlíží na svět. Jeho vlastnosti by v nás neměly probouzet strach, ale radost a důvěru.
Protože Bůh je věčný, nemusím se bát smrti.
Protože Bůh je všudypřítomný, nejsem nikdy sám.
Protože Bůh je vševědoucí, mohu se spolehnout na jeho moudrost a prozřetelnost.
Protože Bůh je všemohoucí, všechno mohu v něm, nemusím si lámat hlavu, jak splní své sliby.
Protože Bůh je nejvýš svatý, mohu mu věřit.
Protože Bůh je nejvýš spravedlivý, ocení i mou dobrou vůli.
Protože Bůh je nejvýš milosrdný, mohu za ním vždy znovu přijít s prosbou o odpuštění a vím, že mě nenechá napospas zlu, které mě přemohlo.
Bůh, ten, který je, je tu pro nás.
Jeho svatost, věrnost a láska jsou tu pro nás.
Pro nás.


Jak si představuji Boha? Jak druhým představuji Boha? Slovo se stalo tělem, a tak prožívá všechno s lidstvem. Nic našeho mu není cizí.


Jiří Mikulášek – Někdo tě má rád
Biskupství brněnské 2015

(Zprac. Roman Kubín)