Při pohledu na betlémské jesličky vidíme kromě svaté rodiny i pastýře, anděly, darovníky a mudrce. Když se díváme na celou tu scenerii, mohou se nám vybavit dvě slova – radost a důvěra.

 

 

Betlémská důvěra

Josef a Marie museli mít hodně důvěry, když se v devátém měsíci Mariina těhotenství vydali do Betléma. I pastýři s důvěrou opustili svá stáda, podobně králové, když se vydali daleko od domova a nechali se vést hvězdou. Jejich příklad pro nás může být povzbuzením při překonávání našich strachů a nejistot. Přirozeně má člověk vždycky trochu obavy z budoucnosti. Na jakou školu se přihlásit? Jaké to tam bude? Jak zvládnu všechny úkoly? Všechen ten strach můžeme zničit důvěrou, vědomím, že Bůh o nás ví.

 

Neboj se

Bůh v Bibli mnohokrát říká, abychom se nebáli. Pokud člověk žije ve strachu, propásne příležitost žasnout. Proto můžeme k Bohu přijít a věřit, že bude naši cestu osvětlovat krok za krokem. Tu noc, kdy se Ježíš narodil, byli pastýři přemoženi strachem, který se ale brzy proměnil v úžas. Můžeme vložit veškerý svůj strach do úžasných rukou Boha, v nich byl Goliáš oloupen a člověk vykoupen, a dostaneme pokoj a jistotu.

 

Betlémské pozvání

Betlém, což doslova znamená „dům chleba“, není jenom daleké cizí město, je tak blízko, jako váš místní kostel. Jesličky najdete ve svatostánku, kde je Ježíš v podobě chleba. Můžete jít za ním, zavřít oči a nechat anděla říci: „Nebojte se! Zvěstuji vám radost, radost pro všechen lid.“ (Lk 2,10)

 

zpracováno podle knihy Crash test
Narazit na Boží lásku
vydalo Karmelitánské nakladatelství

 

(převzato z časopisu IN!)