„Vstaň, moje milá, moje krásko, a pojď!“


Kdyby oheň a železo měly rozum a kdyby železo řeklo ohni: „Přitahuj mě“, dokazovalo by tím, že si přeje ztotožnit se s ohněm tak, aby je prostoupil a rozžhavil svou žhavostí a aby se zdálo, že s ním tvoří jedno. Milovaná matko, toto je moje modlitba. Prosím Ježíše, aby mě vtáhl do plamenů své lásky, aby mě tak těsně spojil se sebou, aby on žil a jednal ve mně. Cítím, že čím víc roznítí mé srdce oheň lásky, tím víc budu říkat: „Přitahuj mě“ a také duše, které se přiblíží ke mně (k ubohému kousíčku neužitečného železa, kdybych se vzdálila od božské výhně), poběží tím hbitěji po vůni mastí Milovaného. Neboť duše zapálená láskou nemůže zůstat nečinná. Bezpochyby zůstává jako sv. Magdalena u Ježíšových nohou a naslouchá jeho sladkým a plamenným slovům.

Pane, přitahuj mě…


svatá Terezie z Lisieux – Autobiografické spisy (Dějiny duše)
Tiskárny Vimperk 1991

(Zprac. Roman Kubín)