Rozpomenul se na svou svatou smlouvu, na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi: že nám dopřeje, abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.


Jedině on, jedině on nás může spasit. Jedině Boží milosrdenství může vysvobodit lidstvo z tolika – někdy monstrózních – forem zla, které v něm plodí egoismus. Boží milost může obrátit srdce a nalézt východiska ze situací, které jsou lidsky neřešitelné.
Kde se rodí Bůh, rodí se naděje. On přináší naději. Kde se narodí Bůh, rodí se pokoj. A kde se narodí pokoj, není už místo pro nenávist a válku. (…) Kde se rodí Bůh, tam se rodí naděje; a kde se rodí naděje, nacházejí lidé důstojnost. A přece existují i dnes zástupy mužů a žen, kteří jsou zbaveni svojí lidské důstojnosti a jako Betlémské Dítě trpí chladem, chudobou a odmítáním. Ať dnes pocítí naši blízkost ti nejvíce bezbranní, zvláště děti-vojáci, ženy vystavené násilí, oběti obchodu s lidmi a s drogami. Ať nechybí naše pomoc těm, kdo na útěku před bídou a válkou cestují příliš často za nelidských podmínek a nezřídka riskují život. (…) Kde se rodí Bůh, kvete milosrdenství. To je nejcennější dar, který nám dává Bůh. Jsme voláni, abychom objevovali něhu, kterou nebeský Otec chová ke každému z nás. Pán ať dá zejména vězněným zakusit svoji milosrdnou lásku, která hojí rány a přemáhá zlo.
A tak dnes společně jásejme v den naší spásy. Rozjímejme nad vánočními jesličkami, hleďme na Ježíšovu otevřenou náruč, která nám ukazuje milosrdné objetí Boha, když nasloucháme vzlyku Dítěte, které šeptá: „Kvůli svým bratřím a přátelům budu říkat: Pokoj v tobě!“ (Žl 122,8).

Dnešní den se vše připravuje pro narození Dítěte. Pokud zůstaneme Božími dětmi, tak s námi Bůh počítá a použije nás, abychom připravili cestu Bohu do tohoto světa. V hloubi svého srdce nosíš Boží dítě.
Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem!
Titovi 2,11 – z půlnoční bohoslužby


papež František – Urbi et orbi 25. 12. 2015

(Zprac. Roman Kubín)