Zaradoval jsem se, když mi řekli: „Do domu Hospodinova půjdeme!“


Dostal jsem jednou zajímavou otázku: Odkud pramení křesťanská radost, a co nejvíce „stahuje sytost barev“ ze života dnešních křesťanů? Když jsem o ní přemýšlel, říkal jsem si, že to není ztráta barev, ale ztráta obrazu. I černobílý obraz má svou krásu. Spíše by se mi chtělo opakovat známé: Smutný křesťan – žádný křesťan. Pokud totiž křesťanská radost nepramení ze života s Kristem, ale je ovlivněna jen vnějšími věcmi, jako je například úspěch, potom se všemi prostředky snažíme dosáhnout úspěchu a jsme nešťastni, že se nám to nedaří. Pokud je ale zdrojem radosti život s Kristem, pak má tato radost vnitřní zdroj, který dává možnost prožít život v celé jeho šíři. To, co stahuje sytost barev, je skutečnost, že náš život není autentický. Své křesťanství a často i profánní život žijeme na půl, někdy jen na čtvrt plynu.

Nakolik se raduji z Hospodina a nakolik jsou zdrojem mé radosti jen vnější věci? Jsem ochoten v adventu jít ke zdroji radosti?

Vojtěch Cikrle – Pastýřské listy, KNA 2010



(Zprac. Roman Kubín)