„Vždycky sám, všechno jsem zvládl vždycky sám - ačkoli když zadíval jsem do zla, když zadíval jsem se do sebe, smutno mi bylo, smutno přesmutno.“ Tato zajímavá slova jedné křížové cesty nás mohou vést k dalšímu utvrzení toho, že člověk potřebuje nechat si pomoct - zvláště pokud to chce Bůh! Nevydávejme se tedy na cestu do Božího království sami, zkusme jít s někým, kdo nám bude na té cestě nápomocen. ...Proto církev nabízí pro náš duchovní život takzvané duchovní doprovázení.
(foto: Pablo, www.flickr.com)
Ten, kdo se snaží žít duchovním životem, poznává časem, že by se potřeboval s někým, kdo tomu trochu více rozumí, kdo má nějaké zkušenosti na duchovní cestě, poradit. Cítí, že potřebuje, aby jej někdo provázel svou modlitbou, že potřebuje někoho, kdo mu bude na cestě k Bohu nablízku a bude mu v tom pomáhat. ...potřebuje někoho, kdo by jej doprovázel. Je to naprosto přirozená skutečnost, a proto se s takzvaným duchovním doprovázením (někde také nazývaném duchovním vedením) setkáváme už v počátcích církve a samozřejmě v rámci celých dějin spásy již na stránkách Starého zákona.
Na prvním místě je naším Učitelem, Doprovázejícím a Vůdcem duchovního života sám Ježíš Kristus. Chce ale působit na nás skrze ty, které nám záměrně posílá do života. Duchovní doprovázení samozřejmě můžeme vnímat šířeji - už skrze různé promluvy kněží, školní katecheze katechetů či listy Svatého otce a biskupů se nám prosvětluje duchovní cesta, na níž jsme se vydali. Vedle toho existuje duchovní doprovázení v užším smyslu - v úsilí o křesťanskou dokonalost řešíme svůj život s konkrétní pomocí doprovázející osoby - tedy individuálně poprosíme o pomoc konkrétního člověka. Tím může být zpovědník (a často tomu tak bývá), ale i někdo jiný.
Zpravidla se nám osoba vhodného duchovního doprovázejícího těžko hledá a je to záležitostí modlitby - kdo si vymodlil dobrého duchovního vůdce, vymodlil si pro svůj život velký poklad. Měla by to být osobnost, která má živou osobní zkušenost víry, je vzdělaná, zvláště v nauce o duchovním životě (svatá Terezie Veliká dává přednost vzdělanému duchovnímu vůdci před zbožným, ale zase na druhou stranu matka Markéta, matka Dona Bosca, potvrzuje, že i prostá žena žijící s Bohem má co radit i budoucím světcům...), a snaží se o růst k svatosti. Může být duchovním doprovázejícím žena? Samozřejmě - i mnohé ženy duchovně doprovázely a doprovází. Ať muž nebo žena musejí mít v sobě duchovní otcovství i mateřství, pevnost i cit, tak nějak současně - to proto, aby bylo doprovázení vyvážené.
Důležitým faktorem duchovního doprovázení je důvěra - těžko nám bude nějaké pomoci, když se nebudeme chtít otevřít. Na druhou stranu to klade požadavky i na doprovázejícího, aby vytvořil atmosféru lásky, laskavosti a přijetí, atmosféru, která zahání strach a dokáže budovat, povzbuzovat a vyhojovat vnitřní zranění. Duchovní vedení by mělo brzký konec, kdyby v něm nebyla vnitřní svoboda - ochromení, strach a nejistota nás nepustí na duchovní cestě dál. Pokora, která je pravdivým přiznáním skutečnosti, je dalším důležitým faktorem – kdybychom nebyli ochotni přiznat si své nedostatky (protože pokora nic nepřidává...) i své klady (protože pokora nic neubírá...), pak ztrácíme oba čas. Vždyť jak mohu něco změnit k lepšímu - odstranit chybu, když ji nechci vidět...? S ochotou něco změnit, něco důležitého a tím krásného pro svou duši udělat, souvisí poslušnost - když je mně navrhováno něco, co by mi pomohlo, mám to vzít za své a pracovat na tom. Rady mají mít reálné pokračování a završení. K tomu příhodně poznamenává svatá Faustyna Kowalská, že satan se může maskovat dokonce pláštěm pokory, ale plášť poslušnosti si obléci neumí a zde se ukáže všechna jeho práce.
Mít duchovního vůdce není luxus, ale nezbytnost...
P. René
(@padreRene)
P.S. Duchovní podporu a doprovázení můžete najít i tady na signálech. Členové společenství Duchovní podpora nabízejí svůj čas, naslouchající ucho i otevřené srdce. Více informací o společenství a jeho členech najdete ZDE .
Komentáře
Dnes o 17h vyjde na blogu zaujímavá osobná skúsenosŤ s duchovným vedením.... Mrknite na to.
Jsem už vážně mimo a paranoidní a nebo tady zmizly předešlé komentáře....???
Nájdete ju tu: https://zeny-matky-manzelky.signaly.cz/1604/o-duchovnim-doprovazeni
Aha a teď si vážně rýpnu, ale kdo rozhoduje o tom, kde bude a kdo tam může psát? Omlouvám se, ale už mi to fakt nedalo.... Do společenství "Ženy, matky, manželky můžou přispívat jen členové....
@Klarysa: Nerozumiem o čom píšeš. K tematickému blogu redakcie signálov som pridala odkaz na "skúsenostný" blog užívateľky, ktorý je verejný a zhodou okolností bol dnes publikovaný.
Aha, tak to nic.... Byl to jen "výkřik do tmy", v pohodě :)
Omlouvám se, ale odpoví mi někdo? S terre-eau už kominikuji, ale dochází zde asi k něčemu, čemu nerozumím.... Do fungování signálů nevidím, ale podle mě zde byly opravdu příspěvky v komentářích.... Byla jsem "omylem" vtažena někam, kam jsem nechtěla, nebo mi to nedošlo, nebo nedochází??? Nevím, na koho se přesně obrátit, proto píšu zde.... Nebo jsem už vážně paranoidní??? Budu ráda za vysvětlení, nic víc, děkuji.
Tu sú kontakty: https://www.signaly.cz/info/kontakt
Díky! Napíšu, tohle všechno (ty víš) se mi vážně nelíbí. A mám odvahu se i ozvat, ach jo.
A nebylo to někde jinde? Na téma duchovní vedení jsem v poslední době narazila na signálech na několika místech...
Myslim, ze Klarysa myslela inu diskusiu.... Inak mi to tiez nedava zmysel.
Je to možné, že jsem se spletla.... Nevím... Ale už to nebudu asi řešit, toť mé rozhodnutí....
Díky.
Sv. Faustyna ve svém deníčku mimo jiné o duchovním vůdci píše:
721 Je to veliká, nesmírná Boží milost mít vůdce duše, cítím, že nyní bych nedokázala v duchovním životě jít sama, kněz má velikou moc, neustále Bohu děkuji, že mi dal duchovního vůdce.
@Klarysa Nedaří se mi z tvých komentářů pochopit, v čem přesně spatřuješ problém, ale pokusím se odpovědět obecně:
Jde-li o komentáře u článků, pak je můžou smazat prakticky dva lidé, a to autor komentáře a autor článku. Pokud se ti tedy zdá, že zmizely komentáře nějakých jiných uživatelů, mohli je oni sami smazat, stává se to poměrně často. Pokud máš dojem, že zmizel nějaký tvůj komentář, mohl být smazán autorem článku. Ten na to samozřejmě má právo, zvlášť, pokud se mu zdá komentář nevhodný nebo mimo téma (to teď píšu obecně, nemyslím, že bys zrovna ty psala někam nevhodné komentáře).
Také se může přihodit, že článek je z nějakého důvodu (třeba omylem) smazán a potom znovu publikován, pak samozřejmě zmizí všechny původní komentáře.
Jak ale psala @Hrabosh, článků a diskuzí ohledně duchovního vedení je teď na signálech více (včetně diskuze v uzavřeném společenství ŽMM), takže mohlo lehce dojít k záměně.
Mimochodem, zrovna komentáře u konkrétního článku většinou nejsou příliš dobrým místem, kde se člověk dočká odezvy od povolaných lidí, v případě, že je něco v nepořádku, je dobré se obracet spíše sem: https://www.signaly.cz/podpora
@Zdendanda: Děkuji! Jo, bylo to asi fakt někde jinde. Nevím...
Děkuji! Jsem jen si poslední dobou nějaká citlivější, tak mě napadlo se zeptat, nebo se ozvat....Nevím.... Jsou ale asi důležitější věci. Bylo to asi v souvislosti se společenstvím ŽMM, tak se to asi tak stalo....
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.